Skip Navigation LinksO-diagnóze

Co je vývojová dysfázie?

Vývojová dysfázie je porucha postihující vývoj řeči, která je způsobena omezenou (nekoordinovanou, limitovanou, dysfunkční) činností mozku, zejména těch částí, které pomáhají koordinovat a řídit řečové dovednosti.

Jde o ztíženou schopnost naučit se verbálně komunikovat, i když dítě dobře slyší, žije v sociálně podnětném prostředí a jeho rozumové schopnosti jsou přiměřené věku.

Závažnost dysfázie spočívá v tom, že ve velmi důležitém období vývoje dítěte ovlivňuje vývoj myšlení a oslabuje či jinak opožďuje jiné oblasti (pohybové dovednosti, kreslení, prostorovou orientaci, paměť aj.).  Dysfatický vývoj ovlivňuje i vývoj osobnosti dítěte, jeho citovou, motivační a zájmovou sféru, postavení v rodině, širší psychosociální začlenění i budoucí profesní orientaci.

Vývojová dysfázie je vývojová vada - stav se tedy vyvíjí a není to konečná nebo zhoršující se záležitost - pokud se s dítětěm pracuje citlivě a pravidelně a nenastanou komplikace (dyslexie, dysortografie, dyspraxie... atd.) dochází většinou k výrazným zlepšením. U některých dětí dochází k tak velkému zlepšení, že vada již není pro běžného pozorovatele patrná, i když některé projevy stále přetrvávají (děti jsou např. nejisté, přecitlivělé nebo mají stále potíže s výslovností). Zvlášť důležitá je včasná a přesná diagnóza a odlišení dysfázie od jiných vývojových poruch. Včasným podchycením a rehabilitací je možné důsledky dysfázie  a jejich dopad na rozvoj dětí i na jejich pozdější školní úspěšnost zmírnit nebo zatlačit do pozadí.

Možná záměna s autismem či mentální retardací - dysfázie není poruchou intelektu, není příznakem snížených mentálních schopností.

Některé znaky typické pro dysfázii mohou být podobné či stejné jako projevy autismu, např. špatný oční kontakt, nenapodobuje, neopakuje, nereaguje adekvátně na slovní příkazy apod.

Riziková pro rozvoj poruch učení – díky problémům s řečí se ve školním věku k dysfázii  mohou přidružit i dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, či další poruchy učení.

Reedukace je složitá a zdlouhavá.

Etiopatogeneze – vznik a příčina vývojové dysfázie                                 

Vývojová dysfázie je porucha postihující vývoj řeči, toto postižení řečových center v mozku má velmi různorodý charakter a často ho nelze přesně lokalizovat. Příčinu odborníci většinou hledají v období těhotenství (např. toxické poškození plodu), spojují ji s průběhem porodu (např. porodní trauma), či v raném vývoji dítěte (např. prodloužená novorozenecká žloutenka, virové onemocnění s lehkými známkami encefalitidy). Postižena může být kterákoli složka verbálního aktu (senzorická, motorická, obě), na základě tohoto poškození se pak u dětí objevují charakteristické rysy této poruchy, zasahující v různé míře do všech složek jejich řečového projevu.                                

Opožděný vývoj řeči a vývojové poruchy se častěji objevují u chlapců. Pokud máte podezření, že právě Vaše dítě trpí opožděným vývojem řeči nebo vývojovou dysfázií, zkuste pátrat u otce, strýců, dědečků, bratranců. Je možné, že jste netušili, že takový problém někdo z nich v dětství měl. Pokud zjistíte, že ano, uveďte tuto skutečnost při každém vyšetření Vašeho dítěte (u logopeda, psychologa, foniatra, neurologa).

Vlastní proces vzniku vývojové dysfázie nebyl dosud spolehlivě popsán.

Typy dysfázie:

Expresivní dysfázie – F80.1 dle MKN

Snížená schopnost užívat řeč pod hranici mentální (rozumové) úrovně jedince. Vždy je přítomen opožděný vývoj řeči a rovněž bývá narušena schopnost sluchového rozlišování.

Porucha schopnosti samostatného vyjadřování (dítě nevysloví hlásku nebo slovo) - aktivní slovník je výrazně nižší než úroveň porozumění slovům a větám, porozumění je relativně lépe zachováno oproti dysfázii receptivního typu. Velké obtíže s sebou nese rozšiřování aktivního slovníku (dítě si nedovede motoricko-kinetický vzorec slova zapamatovat a později vybavit).

Receptivní dysfázie – F80.2 dle MKN

Specifická vývojová porucha‚ kdy chápání řeči dítětem je pod úrovní jeho mentálního věku.

Téměř ve všech případech je také výrazně porušena expresivní řeč a jsou časté též poruchy

tvorby slova a zvuku. Vrozená neschopnost vnímat sluchem.

Porucha vnímání, paměti a rozumění řeči (znamená to, že dítě slyší, ale nedokáže zvuky diferencovat, takže zvuk nepřináší informaci), obtíže jsou zejména v dekódování řeči. Dítě s receptivní dysfázií je v situaci člověka, který se ocitl sám v cizí zemi, kde nerozumí jazyku, kultuře ani smyslu gest a mimice. Dítě nerozumí a proto se bojí změn. Z toho důvodu lpí na rituálech a uchyluje se k chování, které může vykazovat znaky autismu.

Smíšená

Nejčastěji se vyskytující porucha. Všichni lidé s „expresivní" poruchou řeči mají totiž do určité míry rovněž obtíže s porozuměním mluvenému – přinejmenším na úrovni složitějších gramatických struktur - stejně jako všichni s „percepční" poruchou zákonitě v jejím důsledku produkují obsahově nepřesná sdělení, která mohou působit jako obtíže s "expresí".

Znaky dysfázie:

Opožděný vývoj řeči

Poškození řeči a jazykových schopností na všech úrovních. Projevuje se zejména na úrovni foneticko-gramatické, syntaxi a sémantice. Tedy postihuje zvukovou skladbu hlásek a jejich řazení do slabik a slov, stavbu vět a jejich gramatickou strukturu, obsahovou úroveň vět. Slovní zásoba neodpovídá věku, dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si, apod.                                                                 

Patlavost

Dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.

Nerovnoměrný  vývoj

Výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte. (tento rozdíl by vám měl pomoci diagnostikovat klinický psycholog).


Narušení  paměťových funkcí

U vývojové dysfázie je charakteristické narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou atd.                                          

Narušené  zrakové vnímání

Tyto potíže se projevují hlavně při kreslení. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte. Problémy s rozlišováním figur proti pozadí, diferenciace tvarů, pravolevá a prostorová orientace a v neposlední  řadě také optická paměť. Při určování diagnózy je rozbor kresby velmi důležitý!                                   

Narušené  sluchové vnímání

Dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.) Dále také špatná schopnost reprodukce melodie, rytmu a dynamiky řeči.                             

Narušená  časoprostorová orientace

Dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer, atd., nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr, atd.)                             

Narušení  hrubé a jemné motoriky

Děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou  na koloběžce, na kole, lyžích). Postižena je jak jemná i hrubá motorika, tak i orofaciální svaly (svaly obličeje).

Lateralita

Tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá.

Výskyt specifických poruch učení

Problémy v mluvené řeči se tak přenášejí dále do čtení a psaní (dysgrafie, dyslexie) a nadále obtíže prohlubují.

Může se vyskytnout společně dysfázie s jinými řečovými (nejen) poruchami?

Vývojová dysfázie se může kombinovat s jinými řečovými poruchami. Nejčastější spojení, se kterými se logopedi setkávají jsou:

  • Dysfázie + vývojová dysartrie
  • Dysfázie + dysfluence (koktavost)
  • Dysfázie + verbální dyspraxie
  • Dysfázie + ADHD (poruchy pozornosti s hyperaktivitou)
  • Dysfázie + SPU (specifické poruchy učení)
  • Dysfázie + lehké projevy pervazivního autistického spektra

 

Kdy je možné vývojovou dysfázii diagnostikovat?

Na začátku cesty k diagnóze vývojová dysfázie je často nejasná obava rodičů, že s dítětem není něco úplně v pořádku. Většinou si rozdílů ve vývoji oproti ostatním vrstevníkům rodiče všímají po druhém roce života, kdy dítě nemluví, chová se, jako by slyšelo jen částečně, nerozumí a podobně. S touto nejasnou obavou přichází k pediatrovi, kde často naráží na nepochopení či bagatelizování problému:

….. Vy jste příliš úzkostná maminko, …..

….. To je kluk, ti jsou línější, ten se vám rozmluví, až vás bude bolet hlava ….

…. Má ještě čas...

….On to dožene...                                      

…. Na logopedii je ještě malý...                                                                                      

…. To se samo upraví....                                                                                                           

„Na logopedii vás pošleme až v pěti letech."

Na druhou stranu jsou osvětoví pediatři, kteří již kolem 2. roku života dítěte vidí signály, že vývoj řeči neprobíhá zcela optimálně – dítě nesdílí pozornost, neopakuje, nenapodobuje - a posílají rodiče k dalším odborníkům. V prvé řadě rodiče navštíví ORL či foniatrii, kde zkontrolují, zda je v pořádku sluch, dále neurologii, zda u dítěte není jiný neurologický problém a psychologa, který většinou stanoví konečnou diagnózu. Zároveň se dítě dostává do péče logopeda.

Je pochopitelné, že příznaky řečových poruch jsou závislé na jejich tíži. Čím těžší porucha, tím dříve je rozpoznatelná. Již kolem 2. roku je možné vysledovat první typologii potíží. Další věkovou hranici můžeme nalézt kolem třetího roku, nejpozději do čtvrtého roku.  Je ale možné, že lehčí formy dané poruchy budou správně diagnostikovány až např. v mladším školním věku (1. - 2. třída), protože dítě kompenzovalo své řečové potíže, či způsob vyjadřování se nepovažoval za problematický – až s nárůstem požadavků (na přesnost vyjádření, formulaci apod.) byly kompenzace nedostačující.

Kdy se znepokojovat?

Předem je dobré si uvědomit, že každé dítě je jiné, jeho vada je jinak závažná a její projevy jsou různé, proto se ho mohou týkat jen některé níže uvedené body.

  • Dítě netvoří první slova v obvyklém věku (kolem 12 měsíce) nebo již naučená slova zapomíná. V některých případech rozvoj řeči může začít dle "tabulkového" věku, ale v určitém období dochází ke stagnaci a dítě se dále po řečové stránce rozvíjí jen velmi pomalu.
  • Dítě nemluví nebo velice špatně po ukončení 3. roku věku.
  • Chybí - li slovní apetit – dítě nemá potřebu mluvit, komunikovat slovně.
  • Dítě nerozumí jednoduchým pokynům (např. podej mi/vezmi hrnek), v případě lehčí poruchy dvousložkovým pokynům (vezmi kostku a dej ji na stůl). Limit pro rozvoj porozumění dvousložkových pokynů je 2,5roku.
  • Máme-li pocit, že nás dítě často nevnímá, či špatně slyší.
  • Má-li dítě časté záchvaty vzteku nebo pláče (reakce na to, že mu nerozumíme, že neumí říct, co potřebuje).
  • Hypersenzualita - má-li dítě strach z některých zvuků a vadí-li mu hluk (vrtačka, zvuk flétny, klavíru a jiných hudebních nástrojů), nezvládá velké množství lidí.
  • Problém s hrubou motorikou (často nestřídání nohou do a ze schodů, jízda na kole), problémy s jemnou motorikou (kresba), grafomotorikou a sebeobsluhou (děti mají obvykle déle pleny, neumí se oblékat, svlékat, jíst lžící atd.)
  • Autistické rysy – špatný oční kontakt, řazení věcí za sebou, dítě neukazuje, neopakuje, nenapodobuje, apod.
  • Dítě je velmi neklidné, příliš živé, nesoustředěné nebo naopak bojácné, "zakřiknuté" nebo výrazně pasivní až bez zájmu.
  • V kolektivu se straní dětí, nebo naopak je strká a jinak zlobí ve snaze upoutat na sebe pozornost, protože se nedokáže dorozumět jinak.
  • Sociální naivita.

Prognóza. Kdy, za jak dlouho se odstraní potíže v řeči u vývojové dysfázie?

Vývojová dysfázie není primárně poruchou intelektu a není příznakem snížených mentálních schopností dítěte. Protože však prostřednictvím řeči a jejího vývoje dochází k rozvoji myšlení dítěte, je velmi důležité při zaostávání řečového rozvoje dítě vyšetřit, jak je výše  uvedeno - logopedicky, psychologicky, foniatricky, neurologicky a určit diagnózu.

V případě, že se jedná o vývojovou dysfázii, stanoví se terapeutické postupy, které projevy vývojové dysfázie stimulují a umožní dítěti optimální rozvoj ve všech oblastech.

Včasným podchycením a rehabilitací je možné důsledky dysfázie  a jejich dopad na rozvoj dětí i na jejich pozdější školní úspěšnost zmírnit nebo zatlačit do pozadí.

To, jak rychle dítě posílí své oslabené dovednosti, záleží na mnoha okolnostech.

K nejdůležitějším patří:

  • stupeň postižení (lehký, střední, těžký)
  • věk, kdy bylo dítě diagnostikované
  • kvalita terapeutického plánu
  • cvičení a vedení dítěte v domácích podmínkách
  • rozumové a osobnostní vlohy dítěte
  • a další faktory

Jakého odborníka mám navštívit?

Dítě, u kterého je podezření na dysfázii, by mělo projít vyšetřením u následujících odborníků: psycholog, neurolog, foniatr, logoped.

Na logopedické vyšetření (ve zdravotnictví – hrazeném pojišťovnou) musí doporučení vydat buď pediatr (dětský lékař) či jiný odborný lékař (foniatr, neurolog, ortodontista atd.) nebo psycholog.  Na péči hrazenou pojišťovnou musí mít logoped smlouvu se zdravotní pojišťovnou, u které je dítě vedeno.

Další zajištění logopedické péče může probíhat v resortu školství - ve speciálně pedagogických centrech (SPC) či mateřských školách logopedických.